Pracuji jako grafik a motion designér a přestože mám zkušenosti s tvorbou videí, doposud jsem se věnoval převážně komerčním a zábavným projektům. Oblast vzdělávacích videí je pro mě skutečnou terra incognita, do které se chci ponořit. Mým cílem je osvojit si teoretický rámec tvorby edukačních videí a pochopit, jak se liší od tvorby v jiných žánrech.
Na konci kurzu předložím finální video nebo krátkou sérii, která mi nejen zajistí 5 kreditů, ale hlavně budu s výstupem spokojen a bude to něco, čím se budu chtít prezentovat.
Plánuji všechny průběžné úkoly odevzdávat včas, což zajistí plynulý průběh kurzu a umožní mi věnovat se i dalším předmětům. Jako kombinovaný student vnímám pečlivé rozvržení úkolů jako klíčové. Navíc se pokusím si zajistit fotokoutek v kanceláři, kde pracuji, pro natáčení, abych dosáhl výsledků na opravdu vysoké úrovni.
Zvolím si téma, které mi je blízké a využitelné – ať už pro budoucí projekty, nebo jako rozšíření mých již osvojených znalostí. Chci tak zajistit, aby má práce neskončila jen „v šuplíku“ a navíc, aby mě to bavilo.
13. května odprezentuji finální video, zveřejněné na YouTube.
Tony Havlík na svém kanále segment populárně naučnou formou probírá nejrůznější témata, pokrývající politiku, technologie, popkuluturu, atp. Pro svojí analýzu jsem si vybral video o Turkemenistánu – izolovaný stát ve střední Asii.
✅ vizuální a zvuková kvalita
✅ strukturovaný a zajímavý obsah
✅ přesvědčivý a sympatický mluvčí
❌ chybí titulky
❌ zdroje jen v popisku videa
Daniel Kotula, je realitní makléř, který na svém mluví o nejrůznějších tématech týkající se Prahy – jídlo, kultura, urbanismus doprava, městské plánování, atp. Pro svojí analýzu jsem si vybral video o chystané lince Metra S.
✅ dostupné titulky
✅ skvělá struktura videa
✅ popis celého projektu v kontextu současné situace v Praze
✅ různorodé ilustrační záběry
❌ chybí zdroje v popisku
❌ vizuální zpracování není tak propracované
Téma jsem měl vybrané už na začátku kurzu. S kolegou Petrem Kulhánkem jsme se vizuálním smogem zabývali už dříve – společně jsme na toto téma facilitovali workshop v rámci Zimní školy. Díky tomu máme k dispozici solidní znalostní základ a můžeme se při tvorbě videí více soustředit na samotnou produkci než na rešerše.
Informovat diváky o problematice vizuálního smogu, jeho původu, dopadech na veřejný prostor a každodenní život, představit příklady dobré praxe a motivovat k aktivnímu přístupu k řešení tohoto problému.
Série bude určena všem. Zejména pak těm, kterým záleží na okolním prostředí a na tom, jak vypadá veřejný prostor. Vizuální styl a jazyk videí budou laděny spíše pro mladší publikum, ale ne nijak drasticky. Budeme chtít oslovit co nejširší okruh diváků.
Ve filmu Identita, který se zaměřuje na český grafický design, je věnována část i problematice vizuálního smogu. O tématu hovoří Veronika Rút Fullerová, jedna z nejvýraznějších osobností, které se této problematice v českém prostředí věnují.
Video vysvětluje, co vizuální smog znamená, a doplňuje osobní zkušenost autorky z Belgie, kde je situace výrazně lepší. Zároveň ukazuje, jak se sama aktivně podílí na řešení tohoto problému a jaké pozitivní změny se už podařilo prosadit.
Video se zabývá vizuálním smogem, přičemž řeší hlavně venkovní reklamu. Ukazuje její negativní dopady – odvádění pozornosti řidičů, zabírání veřejného prostoru, narušení osobního prostředí i škody na životním prostředí.
Zmiňuje příklady měst, která reklamu omezila, a navrhuje možné způsoby, jak se proti vizuálnímu smogu aktivně postavit. Závěrem vyzývá k návratu veřejného prostoru zpět lidem.
Toto video se zaměřuje na vizuální smog v dopravním prostředí, který je generován samotným systémem. Ukazuje, jak nadměrné množství značek, cedulí a informačních tabulí místo zlepšení orientace ve veřejném prostoru často vytváří pravý opak – vizuální chaos a informační přetížení. Video upozorňuje na absurdity tohoto přístupu a přináší konkrétní příklady míst, kde je stejná informace zbytečně opakována, což vede ke snížení čitelnosti i efektivity sdělení.
Překvapilo mě, že na platformách jako YouTube nebo Vimeo existuje jen velmi málo edukačních videí věnovaných vizuálnímu smogu, přestože se s tímto problémem setkáváme každý den. Videa, která už vznikla, se navíc zaměřují jen na dílčí aspekty a nenabízejí komplexní pohled. Často chybí hlubší analýza kořenů problému, jeho systémového podhoubí a historického vývoje. Pokud už nějaké video představuje možná řešení, většinou je rozebírá jen povrchně. Na druhou stranu, všechna dostupná videa dobře vysvětlují, co vizuální smog je a proč je problém, což je důležitý základ, ale k plnému pochopení problematiky to nestačí.
Společně s kolegou Petrem Kulhánkem připravíme minisérii videí, která nabídne komplexní pohled na problematiku vizuálního smogu. Natáčení bude pravděpodobně probíhat ve studiu, přičemž obsah videí doplníme grafikami a B-rolly z terénu, aby byla témata co nejlépe ilustrována a divákům srozumitelně přiblížena.
První epizoda
může představit, co to je vizuální smog, jaké má formy a jaký má vliv na člověka.
Druhá epizoda
může položit otázku „Jak jsme se dostali do tohoto stavu?“ a vysvětlit historický kontext.
Třetí epizoda
může přinést inspirativní příklady ze zahraničí a ukázat, že omezení vizuálního smogu neznamená konec podnikání.
Čtvrtá epizoda
může ukázat jaká je situace u nás a nabídnout praktické rady, jak s tím něco udělat z vlastní iniciativy.
Tony Havlík na svém kanále segment populárně naučnou formou probírá nejrůznější témata, pokrývající politiku, technologie, popkuluturu, atp. Pro svojí analýzu jsem si vybral video o Turkemenistánu – izolovaný stát ve střední Asii.
Toto video je tutoriál, který ukazuje, jak pomocí AI nástroje Adobe Firefly vytvořit efekt „nafouknutého“ textu, který vypadá jako realistický 3D model.
Pro grafické designéry, kteří tvoří hlavní cílovou skupinu tohoto videa, může mít obsah poměrně vysokou vnitřní zátěž. Autor předpokládá, že diváci již znají Adobe Firefly i Adobe Illustrator, a proto přechází rovnou k praktické ukázce.
Osobně jsem měl jasnou představu o tom, co od videa očekávat, a spíše jsem se pozastavoval nad některými kroky, které bych sám řešil jinak. Naopak pro diváky, kteří s těmito nástroji nemají žádné zkušenosti, může být orientace v postupu náročnější a video pro ně může působit méně srozumitelně.
Video divákovi pravděpodobně umožní osvojit si novou praktickou dovednost, kterou si může ihned vyzkoušet. Nicméně chybí hlubší vysvětlení principu fungování nástroje a jeho širšího využití.
Autor se zaměřuje pouze na typografii, ale neukazuje, jak by stejný postup mohl fungovat i u jiných grafických prvků, jako jsou loga nebo ilustrace. To může být promarněná příležitost, protože pokud divák nástroj nezná, tak nezíská celkový přehled o možnostech nástroje. Na druhou stranu, zřejmě to nebylo hlavním záměrem videa, které se soustředí na konkrétní techniku